Dagmar Šubrtová se ve svých pracích dlouhodobě zabývá metaforou vzájemnosti mikrokosmického a makrokosmického, inspiruje ji krajina původní i proměněná člověkem, svými tvůrčími aktivitami i v dílech samotných zviditelňuje všudypřítomnost procesů přeměn, kreativních i destruktivních.
Výběr pro výstavu v arto.to galerii v Uhelném mlýně se zaměřil na obrazy s přirozenými minerálními pigmenty, inspirované autorčiným pobytem na Islandu, krajině geologicky nestabilní. Výstava prezentuje i soubor prostorových objektů, v některých je jako výrazový prvek použit místní popel. Soubor významově odkazuje nejenom k samotné specifičnosti uhelného mlýnu a sousední kotelny, tedy k metamorfní síle živlu ohně, také ale k ekologické rovině lidského počínání obecně. Dagmar Šubrtová často používá kruhovou formu, symbolizující věčnost přírodního pohybu, současně i lidskou artikulaci času. Z jejích prací vnímáme autentický zájem i vůli opětovně připomínat sounáležitost naší existence s živě proměnlivým prostředím zemské makrostruktury, harmonii niterného s kosmickým.
Kurátorsky připravila Iva Mladičová
