Zda je možné získat vliv mimo centrum a jak se zaplňuje prázdno? Petra Nováková Ondreičková představila v Uhelném mlýně, nacházejícím se ještě dál než na okraji pražské periferie, své kartonové objekty, obrazy z prořezávané lepenky, zjednodušené záznamy nekonkrétních architektur, segmenty z blízka i z odstupu nahlížených vyprázdněných a opuštěných sídelních struktur. Výstavě dominovala velká instalace z krabicové nasákavé kartonáže - struktura smyšleného města z ptačí perspektivy, rozložená přímo na podlaze galerie. Kartonáž, kterou autorka ve své tvorbě užívá jako základní stavební materiál, slouží k vyztužení krabic, k ochraně nového zboží. Nejedná se jí přitom ani tak o téma recyklace a ekologie, ale spíše o dlouhodobé a systematické mapování stop lidské civilizace. Toto je téma, které Petru Novákovou Ondreičkovou zajímá. Krabice jsou obaly, určené k ochraně zboží a plní podobnou funkci jako domy, které lze vnímat jako schrány a zároveň symboly proměnlivosti našeho světa. Domy – krabice nás všudypřítomně obklopují, ukrývají a postupně samy, tak jako my, mizí v čase. Téma prázdnoty i celistvosti, ale i naplnění se táhne tvorbou Petry Novákové Ondreičkové jako červená nit a jak sama říká: „Centrum v periferii má v sobě ohromný kus naděje!“ V průběhu výstavy autorka divákům umožnila instalaci cyklicky přemodelovávat a tak se mohli sami stát přímými účastníky autorského procesu tvorby, dostali se do centra dění, nezůstali stranou.
Kurátorsky připravila Andrea Hoffman Nečasová
