V médiích malby, kresby a objektové tvorby, ale také v poezii, vytváří svébytný systém motivů, témat a hodnot. Patří k nim například vědomí tvorby jako (uměleckým dílem) neukončitelného myšlenkového procesu, nebo uvědomování si barvy jako hmoty, demonstrované od 80. let zájmem autora o šedou barvu.
Ve výběru maleb z posledních dvou desetiletí je akcentován konkrétní věcný motiv. Předmětné motivy v díle Veselého konotují žitý, obývaný prostor, ale také industriální, výrobní sektor. Nesou však i liturgické odkazy (např. omývání, koupání, podpírání, zahalování atd.) nebo odkazy ke konkrétním obrazům slavných malířů (Kubišta, Tizian ad.). Významová pluralita je podpořena monumentálním malířským pojetím, v němž jsou předmětné obrazové formy posunuty až na hranici abstraktní malby. Nové obsahy se ustavují v pohybu mezi abstraktním, duchovním a vznešeným na jedné straně a konkrétním, předmětným a věcným na straně druhé. Soustředěný cyklus Závěsy vede k úvahám o pohledu a dívání se. Současně otevírá samostatnou problematiku podkladu malby, který není jen pasivním „nosičem“ ale naopak samostatným činitelem. „Závěs“ je proto přítomen také ve formě instalace výstavy - některé obrazy levitují volně v prostoru, a odhalují divákovi i svoji zadní, původně pro pohled neurčenou stranu. Výstava tak poukazuje na různé dimenze přemýšlení Petra Veselého o médiu závěsného obrazu.
Kurátorsky připravila Vendula Fremlová