Libuše Jarcovjáková

* 1952

Pochází z umělecké rodiny. Vystudovala Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Čtyři roky pracovala v hlubotiskové tiskárně na pražském Smíchově, kde vytvořila svůj první zásadnější dokumentární soubor „Noční směna“. Později vystudovala FAMU. Na konci 70. let odjela na tvůrčí pobyt do Japonska, což později ještě dvakrát zopakovala. Dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a také pražský T-Club, zaměřený na homosexuální menšinu.

Po roce 1985 se legálně vystěhovala do Západního Berlína, ubytovala se v turecké čtvrti Kreuzberg a první roky si na život vydělávala pomocnými pracemi. Po návratu do Česka začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze, kde ještě do nedávné doby působila. V toce 2017 vyšla její obsáhlá monografie Černé roky (wo-men nakladatelství) pohybující se na pomezí literárního deníku a fotografické knihy.

V roce 2019 slavila velký úspěch její samostatná výstava a kniha Evokativ. Evokativ byla hlavní výstavou slavného fotografického festivalu Les Rencontres d'Arles 2019. Výstava byla podle deníku The Guardian vyhodnocena jako nejlepší výstava roku 2019. Výstava Jako když tygr spí byla autorčiným prvním výstavním projektem, který povýšil v jejím díle všudypřítomný autoportrét na hlavní téma výstavy. Od roku 2023 vede katedru fotografie na Fakultě umění a designu v Plzni.