V nové tematické sérii soustředila Michaela Petrů svou pozornost na výraznou pražskou čtvrť – Karlín. Vycházeje z vlastní zkušenosti jeho obyvatelky, která pozoruje proměňující se charakter dříve dělnické, továrenské lokality. Cílí na typická karlínská místa, jako jsou: Kasárny, Přístav, Invalidovna, Karlínský tunel, Negrelliho viadukt nebo kavárna Divoké matky. Pokouší se zachytit sociální různorodost, pestrost i architektonickou bohatost Karlína. Při svých toulkách se skicákem a fotoaparátem si všímá míst, kde se ještě na chvíli zastavil čas. Fascinují ji autentické industriální budovy a zákoutí i historické stavby, které jsou však neúprosně pohlcovány novými developerskými projekty bezduchých kanceláří obludných rozměrů.
Rozporuplnost proměny místa a jistá diverzibilita se promítají i do karlínské sociální skladby, což autorka také s velkou dávkou imaginace a malířské stylizace zachycuje na svých plátnech. Prolínání komerční a alternativní zóny, míšení trendů, módy a stylů, kde se zástupci hipsterské subkultury prohánějí ve svých pruhovaných a károvaných kostýmech na bicyklech či koloběžkách mezi solidními a stoprocentně výkonnými manažery a jejich sekretářkami, obědvajícími v předražených bistrech a restauracích, to všechno zaznamenává v jedné ploše.
Toto „theatrum mundi“ zobrazuje malířka se shovívavostí a nadhledem. Přizpůsobuje tomu i formální, technologické zpracování obrazů. Kreativně kombinuje „klasickou“ malbu s barevnými samolepícími foliemi, které prořezává, přelepuje a vytváří tak jakousi pop-artovou koláž komických postav, městských motivů, znaků, reklam a předmětů denní potřeby, zobrazující výstižně přirozený chaos a variabilitu města, jeho celkovou mozaiku. Inovativně využívá také street-artovou techniku „Stickers Art“, jež umocňuje živelnost a nespoutanost pulzující metropole.
Kurátorsky připravila Veronika Marešová
