Michal Nesázal

* 1963

Michal Nesázal – jeden z prvních držitelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, získal ji jako třetí, po Vladimíru Kokoliovi a Františku Skálovi už v roce 1992. Jedná se o velmi prestižní cenu, jedinou tohoto druhu v CŘ, udělovanou od roku 1990 mladým umělcům do 35 let.

 

Již od počátku své tvorby - konce studií na Akademii  -  se zabýval spíše konceptuálním uměním a kouzlil působivé prostorové obrazy/objekty z různých cetek, sklíček, korálků, zrcadélek. Koncem devadesátých let se ale vrátil ke klasické malbě. Je solitér současné české malby? Výrazný krajinář v době, kdy si v umění už na krajinky už dávno nehraje? Především je to autor,  který se nenechává strhnout módními vlnami aktuálních tendencí, ale naopak se drží své vlastní osobité výtvarané linie, založené na vnitřních  kódech přepisu pochodu lidské duše krajinou života.

 

Jeho tvorba je svébytně duchovní a novodobě rezonuje s  obrazy renesančních mistrů, na jejichž práci navazuje o půl tisíciletí později. Zabývá se podobnými tématy, ale  s využitím aktuálních obrazových a výrazových dorozumívacích prostředků, jež mistrnně malířsky ovládá. Na jedné straně autor se vší vážností respektuje řemeslnou dokonalost malířského provedení, na druhou zase pojímá obraz svobodně a jednoduše, pracuje s myšlenkovou zkratkou.

 

„Všichni dnes pracují a čas pro sebe nalézají pouze o víkendech a mnohdy ani to ne. Chci, aby tu bylo něco, co bude schopno člověka za tu krátkou dobu ‘očistit’ a regenerovat. Tam se domnívám, že má umění šanci.”

 

Bezpochyb lze konstatovat, že kdo ze sběratelů nebude mít o půl století později doma alespoň maličké plátno tohoto autora, nebude klidně spát.